Spojené státy americké
– anglicky United States of America, zkratka USA – je federativní prezidentská republika v Severní Americe, rozkládající se od Atlantského po Tichý oceán. Díky exkláve Aljaška sahá území USA i k brehum Severního ledového oceánu a na nekteré tichomorské ostrovy (zejména Havaj). Spojené státy se skládají z 50 státu, federálního území s hlavním mestem a sídlem vlády a Kongresu (District of Columbia), pridružených státu s vnitrní samosprávou (Portoriko, Severní Mariany a další) a samosprávných území Spojených státu (Guam, Panenské ostrovy, Americká Samoa a další). Po konci studené války a kolapsu Sovetského svazu jsou USA jedinou svetovou velmocí, s dominantním svetovým postavením v ekonomice, politice, kulture a vojenské síle.
Měna: Americký dolar (USD)
Staty :
Alabama | Aljaška | Arizona | Arkansas | Colorado | Connecticut | Delaware | Florida | Georgie | Havaj | Idaho | Illinois | Indiana | Iowa | Jižní Dakota | Jižní Karolína | Kalifornie | Kansas | Kentucky | Louisiana | Maine | Maryland | Massachusetts | Michigan | Minnesota | Mississippi | Missouri | Montana | Nebraska | Nevada | New Hampshire | New Jersey | New York | Nové Mexiko | Ohio | Oklahoma | Oregon | Pensylvánie | Rhode Island | Severní Dakota | Severní Karolína | Tennessee | Texas | Utah | Vermont | Virginie | Washington | Wisconsin | Wyoming | Západní Virginie
Podnebí:
Díky své velikosti leží USA v několika významných podnebných pásech. Severní část území leží v mírném pásu, je ale chladnější a vlhčí než v Evropě. Způsobuje to studený Labradorský proud, který omývá severovýchodní a východní pobřeží. Centrální roviny a Velké planiny mají v závislosti na vzdálenosti od Atlantského oceánu čím dál, tím méně srážek. Jižní část USA leží v příjemném subtropickém podnebném pásu a Mexický záliv, poloostrov Florida v tropickém pásu. Výjimku tvoří vysoce položené pohoří a plošiny, kde je podstatně chladněji, projevuje se tam výšková stupňovitost. Aljaška leží v subarktickém pásu a Havajské ostrovy v tropickém pásu. Tvar povrchu Ameriky umožňuje takřka bezproblémový přesun vzdušných mas ze severu na jih a naopak. Proto jsou časté hlavně vpády arktického vzduchu z vyšších zeměpisných šířek až do oblasti Mexického zálivu. Proudění v rovnoběžkovém směru překážejí horské bariéry Kordiller. Proto vláha, která by se s proudícím vzduchem dostávala do vnitrozemí Ameriky z Tichého oceánu, se vyprší nad oceánem, úzkou pobřežní nížinou a návětrnými svahy tichooceánského pásma.
Města a metropolitní oblasti:
Více než 83% američanů žije v jedné z 361 metropolitních oblastí. V roce 2005 bylo ve Spojených státech 254 měst s populací větší než 100 tisíc, 9 měst mělo více než 1 milion obyvatel a 4 města (New York, Los Angeles, Chicago a Houston) s populací větší než 2 miliony. Ve Spojených státech je 50 metropolitních oblastí, které mají počet obyvatel přes 1 milion. Mezi nejrychleji rostoucí aglomerace patří Dallas, Houston, Atlanta a Phoenix.
Demografie:
Dne 17. října 2006 překročily Spojené státy hranici 300 milionů obyvatel. Počet ilegálních imigrantů se odhaduje na 12 milionů. Populační růst je 0,89 %, což je celkem vysoké číslo; např. v porovnání s Evropskou Unií, kde je přírustek pouze 0,16 %. USA mají velmi rozmanitou populaci. V zemi je 31 etnických skupin s počtem obyvatel větším než 1 milion. Je to dáno imigrací, která provázela Spojené státy po celou jejich historii, a stále provází. Předchozí staletí se do Spojených států stěhovali hlavně Evropané, dnešní imigranty představují přistěhovalci z Latinské Ameriky (hlavně z Mexika, Kuby a Portorika) a z Asie.
Podle odhadu z roku 2005 tvoří 74,7 % obyvatelstva běloši, 12,1 % afroameričané, 4,3 % Asiaté, indiáni a Inuité 0,8 %, jiná nebo více ras tvoří 7,9 %. V těchto číslech je zahrnuto 14,5 % těch, kdo se považují za jednu z těchto etnických skupin a zároveň za hispánce, Latinoameričany, nebo španělsky mluvící obyvatele. Při sčítání obyvatelstva v USA je totiž otázka rasy jedna věc, zatímco otázka hispánského původu věc druhá.
Nejrychleji rostoucí skupinou jsou obyvatelé hispánského původu. Zatímco v roce 1996 tvořili 10 % obyvatelstva, v roce 2000 to bylo 12,5 % a podle odhadu z roku 2005 14,5 %. Vysoký růst je daný jednak imigrací, jednak vysokou porodností. V Kalifornii, Arizoně, Novém Mexiku a v Texasu se pravděpodobně brzy stanou většinou. Největší podíl Hispánců je v Novém Mexiku - 43,6 %. Mexičané obývají hlavně jihozápad a západ USA, Portoričané severovýchod a Kubánci Floridu.
Nehispánští beloši (většinou evropského původu) nyní představují asi 67,1 % populace.
Muži tvoří 49 % populace, ženy 51 %. Sedmi procentům Američanů je méně než 5 let, 74,6 % jsou starší 18 let a starších 65 let je 12,1 %
– anglicky United States of America, zkratka USA – je federativní prezidentská republika v Severní Americe, rozkládající se od Atlantského po Tichý oceán. Díky exkláve Aljaška sahá území USA i k brehum Severního ledového oceánu a na nekteré tichomorské ostrovy (zejména Havaj). Spojené státy se skládají z 50 státu, federálního území s hlavním mestem a sídlem vlády a Kongresu (District of Columbia), pridružených státu s vnitrní samosprávou (Portoriko, Severní Mariany a další) a samosprávných území Spojených státu (Guam, Panenské ostrovy, Americká Samoa a další). Po konci studené války a kolapsu Sovetského svazu jsou USA jedinou svetovou velmocí, s dominantním svetovým postavením v ekonomice, politice, kulture a vojenské síle.
Měna: Americký dolar (USD)
Staty :
Alabama | Aljaška | Arizona | Arkansas | Colorado | Connecticut | Delaware | Florida | Georgie | Havaj | Idaho | Illinois | Indiana | Iowa | Jižní Dakota | Jižní Karolína | Kalifornie | Kansas | Kentucky | Louisiana | Maine | Maryland | Massachusetts | Michigan | Minnesota | Mississippi | Missouri | Montana | Nebraska | Nevada | New Hampshire | New Jersey | New York | Nové Mexiko | Ohio | Oklahoma | Oregon | Pensylvánie | Rhode Island | Severní Dakota | Severní Karolína | Tennessee | Texas | Utah | Vermont | Virginie | Washington | Wisconsin | Wyoming | Západní Virginie
Podnebí:
Díky své velikosti leží USA v několika významných podnebných pásech. Severní část území leží v mírném pásu, je ale chladnější a vlhčí než v Evropě. Způsobuje to studený Labradorský proud, který omývá severovýchodní a východní pobřeží. Centrální roviny a Velké planiny mají v závislosti na vzdálenosti od Atlantského oceánu čím dál, tím méně srážek. Jižní část USA leží v příjemném subtropickém podnebném pásu a Mexický záliv, poloostrov Florida v tropickém pásu. Výjimku tvoří vysoce položené pohoří a plošiny, kde je podstatně chladněji, projevuje se tam výšková stupňovitost. Aljaška leží v subarktickém pásu a Havajské ostrovy v tropickém pásu. Tvar povrchu Ameriky umožňuje takřka bezproblémový přesun vzdušných mas ze severu na jih a naopak. Proto jsou časté hlavně vpády arktického vzduchu z vyšších zeměpisných šířek až do oblasti Mexického zálivu. Proudění v rovnoběžkovém směru překážejí horské bariéry Kordiller. Proto vláha, která by se s proudícím vzduchem dostávala do vnitrozemí Ameriky z Tichého oceánu, se vyprší nad oceánem, úzkou pobřežní nížinou a návětrnými svahy tichooceánského pásma.
Města a metropolitní oblasti:
Více než 83% američanů žije v jedné z 361 metropolitních oblastí. V roce 2005 bylo ve Spojených státech 254 měst s populací větší než 100 tisíc, 9 měst mělo více než 1 milion obyvatel a 4 města (New York, Los Angeles, Chicago a Houston) s populací větší než 2 miliony. Ve Spojených státech je 50 metropolitních oblastí, které mají počet obyvatel přes 1 milion. Mezi nejrychleji rostoucí aglomerace patří Dallas, Houston, Atlanta a Phoenix.
| Pět nejlidnatějších měst ve Spojených státech (2006) | |||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Pořadí | Město | Populace samotného města |
Metropolitní oblast |
Region | |||
| populace | pořadí | ||||||
| 1 | New York | 8 214 426 | 18 818 536 | 1 | Severovýchod | ||
| 2 | Los Angeles | 3 849 378 | 12 950 129 | 2 | Západ | ||
| 3 | Chicago | 2 833 321 | 9 505 748 | 3 | Středozápad | ||
| 4 | Houston | 2 144 491 | 5 539 949 | 6 | Jih | ||
| 5 | Phoenix | 1 512 986 | 4 039 182 | 13 | Západ | ||
| 6 | Philadelphia | 1 448 394 | 5 826 742 | 5 | Severovýchod | ||
Demografie:
Dne 17. října 2006 překročily Spojené státy hranici 300 milionů obyvatel. Počet ilegálních imigrantů se odhaduje na 12 milionů. Populační růst je 0,89 %, což je celkem vysoké číslo; např. v porovnání s Evropskou Unií, kde je přírustek pouze 0,16 %. USA mají velmi rozmanitou populaci. V zemi je 31 etnických skupin s počtem obyvatel větším než 1 milion. Je to dáno imigrací, která provázela Spojené státy po celou jejich historii, a stále provází. Předchozí staletí se do Spojených států stěhovali hlavně Evropané, dnešní imigranty představují přistěhovalci z Latinské Ameriky (hlavně z Mexika, Kuby a Portorika) a z Asie.
Podle odhadu z roku 2005 tvoří 74,7 % obyvatelstva běloši, 12,1 % afroameričané, 4,3 % Asiaté, indiáni a Inuité 0,8 %, jiná nebo více ras tvoří 7,9 %. V těchto číslech je zahrnuto 14,5 % těch, kdo se považují za jednu z těchto etnických skupin a zároveň za hispánce, Latinoameričany, nebo španělsky mluvící obyvatele. Při sčítání obyvatelstva v USA je totiž otázka rasy jedna věc, zatímco otázka hispánského původu věc druhá.
Nejrychleji rostoucí skupinou jsou obyvatelé hispánského původu. Zatímco v roce 1996 tvořili 10 % obyvatelstva, v roce 2000 to bylo 12,5 % a podle odhadu z roku 2005 14,5 %. Vysoký růst je daný jednak imigrací, jednak vysokou porodností. V Kalifornii, Arizoně, Novém Mexiku a v Texasu se pravděpodobně brzy stanou většinou. Největší podíl Hispánců je v Novém Mexiku - 43,6 %. Mexičané obývají hlavně jihozápad a západ USA, Portoričané severovýchod a Kubánci Floridu.
Nehispánští beloši (většinou evropského původu) nyní představují asi 67,1 % populace.
Muži tvoří 49 % populace, ženy 51 %. Sedmi procentům Američanů je méně než 5 let, 74,6 % jsou starší 18 let a starších 65 let je 12,1 %
